Teda ať mě stavitel tratí sobotního mistrovství ČR v OB na dlouhé trati klidně nemá rád, ale tohle žádná dlouhá nebyla. Ani postupy, a délkou už vůbec ne – tedy aspoň pro někoho. Přiznejme, že hlavní kategorie trefil dobře, některé i trochu přestřelil, ale jiné? Jestliže „dlouhá“ je jen o kilák a půl delší než oblastní „céčka“, tak to už mohlo být divné samo o sobě, ne…
Dost keců – Řasnička nepřekvapila, vysočinské smrčiny jsou asi všude dost podobné. Zdánlivě lehký terén – málo skal třeba oproti Čeřínku (vlastně jen ve východní části, kam se dostaly jen hlavní kategorie), málo hustníků oproti Zubří nebo Medlovu – na druhou stranu měkký a leckde podmáčený podklad spolu s hojností klacků pod nohama bere síly docela spolehlivě.

Ať už se chceme vymlouvat na absenci tradičních opor na mistrovských tratích hlavních a mladších kategorií nebo ne, přiznejme si jednou větou, že díru do světa jsme neudělali. Tak že by za rok … můžeme se začít těšit, jakmile bude známo kde se ta příští dlouhá vlastně poběží.
Nakonec abych pořadatele jen neshodil za nic moc trať – celé mistrovství bych shrnul slovy „dobře odvedená práce“, drobné úlety typu namíchaných kategorií se stejnou tratí bych tak neřešil. Louka za vsí jako shromaždiště docela ideální, na vše dost místa, i když kdyby se splašilo počasí, mohlo být „na větrné hůrce“ docela veselo… 
Standardní nabídka: stránky závodu s výsledky a tratěmi hlavních kategorií + jedna ukázka mapy navíc (205 kB)…

1°C nad nulou, zbytky sněhu…takové byly Velikonoce minulý rok. A tentokrát? 24°C, jasno, sucho… A jak se to projevilo na našich výkonech? Moc pozitivně ne, těžkopádný běh, problémy s dechem, dehydratace…a nebo to nebylo tím počasím? Tak jako tak, bez ohledu na naše výsledky, závody v netradičním terénu jsme si náležitě vychutnali a užili. Aby toho nebylo málo, tak jsme zvládli i pár dalších individuálních fází po Kokořínsku – Cinibulkova stezka, výstup na Malý a Velký Bezděz při západu slunce atd.

A něco málo k závodům:
– 3 etapy – Čertovy hlavy u Želiz, Jelení vrch a Židovský vrch u Oken, vše 1:10000, cca 700 závodníků,
– Skromné shromaždiště se vším podstatným, vše včetně parkování pěkně pohromadě
– Pestrý a náročný terén – skály, nevelké, ale strmé kopce a údolí, rovinaté pasáže bohaté na hustníky a zarostlé paseky
– Tratě pěkné, občas i zajímavé volby postupů. Sice koukat na kontrolu pár metrů ode mne a dalších pár minut bezvýsledně zkoušet, jak se k ní dostat a to i na hranici rizika, mě občas pěkně namíchlo, ale právě to ke skalám patří

Škoda jen, že pořadatelé dopředu neupozornili na dopravní uzavírky kousek před centrem, které způsobily, že nejen my jsme přijeli pozdě. Vše se pak zbytečně komplikovalo a prodlužovalo díky posunutým startovním časům atd. Ale to je snad jediná kaňka, která nikterak neovlivnila výsledný positivní dojem z velikonočního běhání.

Vladan

Něco málo fotek: