Po delší době jsem se zúčastnil závodů v OB, a jelikož máme trochu okurkovou sezónu, tak se s vámi hned podělím o své dojmy. Konkrétně se jednalo o tradiční Pěkné prázdniny, pořádané tradičně Turnováky v tradičních pěkných terénech kolem Kosti. Letos byly spojené s Euromeetingem, což je utkání B-týmů repre a proto byly netradičně třídenní. Vzhledem k tomu, že nám byli reproši pěkně u p* zadku, tak o nich už nic psát nebudu, snad jen to, že v neděli si klasiku pěkně vyžrali, protože to pan stavitel malinko přepískl, hlavně pro ženské. Aspoň budou mít pěkně vyběhané postavy.

V pátek jsme dorazili do kempu Junior, kde jsme měli objednanou chatku, protože na spaní ve stanech už jsme moc zparchantěli. Kemp je to velmi pěkný, jediná nevýhoda byla, že pro nás chatku kvůli zmatku v objednávání neměli. Naštěstí právě do poslední volné dvoupatrové ubytovali  Nikolu s rodinou, takže jsme se dohodi na sdílení a nakonec snad byli všichni spokojeni. Jinak má kemp výbornou polohu, rozumné ceny, dobré jídlo formou bufetu a zejména výborné točené Svijany, takže je to žhavý kandidát na soustředění. Kolem kempu vedla i cesta na start, takže jsme se mohli rovnou vrhnout na první etapu, což byla krátká trať. Závod by to byl moc pěkný na mapě 1:7500, možná místy i 1:5000. Takto mi (na desítce) některé kontroly přišly trochu na tušáka, protože kolečko ve kterém je změť černé a popis údolíčko dává poměrně dost možností k interpretaci (viz mapa). Největší krpu jsem nicméně vyrobil na sběrku, takže problém byl rozhodně částečně i na mém přijímači. Mimochodem na mapě je vidět, že je poměrně potrhaná – pořadatelé totiž nebalili mapy do mapníku, což mi přijde jako maximální ubohost (neberu žádný argument, startovné je vysoké dost, balil jsem 1200 map ve dvou lidech, takže vím, že to jde,  a každý kdo to se závoděním myslí vážně (= spotí se) mapník ocení).

Večer jsme se mohli poměrně bezstarostně věnovat Svijanům, protože start druhé etapy byl až odpoledne. Dopoledne jsme proto využili ke krátkému tréninku, resp. výletu na skálu Kobyla. Odpoledne se běžela zkrácená trať v rovinatější části kolem centra závodů. Musím poznamenat, že když jsem po čtyřech lezl na 11ku, tak mi zas tak rovinatá jak psali stavitelé nepřišla (oproti psanému bylo převýšení podle rychlého přepočítání dvojnásobné). Poslední kontroly byly tradičně v zeleném fekálu kolem centra, které možná stavitelé považovali za orientačně hodnotné, já pouze za hnusné, za tímhle se na tyhle závody opravdu nejezdí.

Druhý večer byl ve znamení výrazně větší zdrženlivosti, protože ráno nás čekala klasika, jejíž parametry ve vedrech, které celý víkend panovaly, a po dvou závodních dnech vzbuzovaly celkem respekt. Já jsem zkusil experiment s Camelbakem, a řekl bych, že dopadl víceméně úspěšně. Člověk se sice víc potí, ale možnost napít se kdykoliv a zásoba 2 litry (které jsem mimochodem celé vypil a pil dva kelímky i na obou pořadatelských občerstvovačkách) to bohatě vyvážily. Závod byl dost po cestách, zejména v naší kategorii od 20. kontroly připomínal kros. Já byl nicméně už celkem na kaši, takže jsem to docela ocenil.

Celkově bych závody shrnul jako vydařené, nicméně doufám, že příště se zase podíváme jinam než na Kost (a ne do Kacanov, proboha!). Výsledky a vše ostatní na stránkách závodů.