Tři závody ve dvou dnech. Poměrně smrtící kombinace, zejména když dvoje z nich jsou štafety, tedy kontaktní závody. A nedej bože, když jsou délky těch štafet přestřelené. A je to běžák. Téměř nefarstovaný. To vše se nám přihodilo v sobotu. A přitom to začalo tak nadějně. Louka s nataženými koridory všude kolem, slunečné počasí, výhled na celkem pěkný les.

Z oddílu jsme postavili jen jednu chlapskou štafetu, ale vzhledem k průběhu jara (a obávám se i podzimu), zaplať pánbů za to. Karel zaběhl svůj standard – proklatě vysoký standard – a doběhl z prvního úseku na 4. místě.  Zasloužilý předseda na druhém úseku si tak užil vánku, který se zvedal, když ho míjely rychlejší štafety. Trochu mě přitom zarazilo, že všichni razili stejné kontroly jako já. A dělalo mi neskutečně dobře, když mě míjeli podruhé či potřetí. Adam finišoval statečně, bohužel s menší chybkou, ale i tak je celkové 13. místo velmi pěkné. Vlastní zážitek v lese byl poznamenán výkonem mapaře, stavitele a řezníka v jedné osobě. Trať nebyla nic moc a nepřiznaná chyba ve farstování (úseky místo týmů) udělala ze závodu ultraběžák. I tak ale spousta lidí dokázala dělat i poměrně velké chyby – zajímavé.

Kompletní výsledky jsou na stránkách závodů, překreslená mapa druhého úseku níže (dostali jsme místo ní mapu prvního úseku Liberce, ale oni nedostali nic, takže obchod se nekonal).

Odpoledne jsme se přesunuli do Pardubic, kde se běžel sprint.  Centrem bylo místní výstavní a společenské centrum Ideon, které poskytlo závodníkům opravdu luxusní kryté zázemí. Skoro nám bylo líto, že neprší. Když se k tomu přidal dobrý sprintový terén a pěkná trať, tak jediné na co si člověk mohl stěžovat, byly unavené nohy z dopoledne. Jinak se nedalo než uznale říct pěkné, opravdu pěkné. Z našich výsledků bylo určitě velmi dobré 12. místo Karla v elitě. Kompletní výsledky i mapy hlavních kategorií jsou na stránkách závodu, moje mapa níže.

Po závodech následoval tradiční problém – co udělat, aby druhý den nohy nebolely. Já jsem za těch několik let, co se štafeto-sprintové víkendy běhají, naznal, že je to úplně jedno. V neděli budu stejně prošitej, stejně jako většina ostatních.

A taky že jo. Naštěstí alespoň první část byla mapově zajímavá, stejně jako závěr v lomu (a pytlík, kde to ovšem bylo spíše divnou mapou). Zazářil opět Karel, který si všechny povodil na prvním úseku a doběhl s přehledem první. Adamovi se na druhém úseku bohužel nedařilo mapově ani fyzicky a já už jsem také mlel z posledního, navíc jsem stupidně neviděl jasnou kontrolu a chodil kolem ní 2 minuty jako medvěd dokola.  Celkové 22. místo je rozhodně zklamaním. Jinak až na komentátorku, která měla trochu příliš starost o to, aby jí závodníci nechodili přes koridory nebo nedejbože do auta pro věci, trochu přestřelené časy a nezvládnutí rozhodování o doběhu (v pokynech bylo jasně napsané, že se finišuje na čáru a pak se musí zachovat pořadí do ražení cíle, jak tam můžou mít dvě krabičky??), to opět byly pěkně uspořádané závody, takže snad se potvrdilo, že po Opavě už to bude jen a jen lepší. Mapa chlapské tratě je níže, výsledky zde.